Přejít k obsahu

Člen a skloňování

Člen

Německá podstatná jména jsou buďto:
mužského rodu („der Mann“ – muž), ženského rodu („die Straße“ – ulice), nebo středního rodu („das Hotel“ – hotel).

Je to naznačeno členem nebo zájmenem před podstatným jménem.
Člen je s podstatným jménem nerozlučitelně svázán.

Neurčitý člen se používá, když se podstatné jméno zmiňuje poprvé.
Neurčitý člen má také význam číslovky 1.
V plurálu se neurčitý člen nepoužívá.

maskulin feminina neutral Plural für alle Nomen
ein Tisch
stůl
eine Lampe
lampa
ein Bett
postel
Stühle
židle
ein Pullover
svetr
eine Jacke
bunda
ein T-Shirt
tričko
Schuhe
boty
Auf der Straße läuft ein Hund.
= Po ulici běží pes.
Ich kaufe heute Äpfel.
= Dnes si koupím jablka.

Určitý člen se používá, když je podstatné jméno už známé nebo blíže popsané.

maskulin feminina neutral Plural für alle Nomen
der Käse
sýr
die Schokolade
čokoláda
das Brot
chléb
die Lebensmittel
potraviny
der Tisch
stůl
die Lampe
lampa
das Bett
postel
die Stühle
židle
der Pullover
svetr
die Jacke
bunda
das T-Shirt
tričko
die Schuhe
boty
Der Schrank in der Ecke kostet 240 EUR.
= Ta skříň v rohu stojí 240 eur.

Záporku „kein“ používáme před podstatným jménem, jestliže něco popíráme.

maskulin feminina neutral Plural für alle Nomen
kein Käse
žádný sýr
keine Schokolade
žádná čokoláda
kein Brot
žádný chléb
keine Lebensmittel
žádné potraviny
kein Tisch
žádný stůl
keine Lampe
žádná lampa
kein Bett
žádná postel
keine Stühle
žádné židle
kein Salat
žádný salát
keine Idee
žádný nápad
kein Wetter
žádné počasí
keine Schuhe
žádné boty
Wir haben leider keine Orangen mehr.
= Naneštěstí už nemáme žádné pomeranče.

Skloňování

Podstatná jména se skloňují obměňováním členu a někdy také přidáním koncovky k podstatnému jménu.

Pád:

  • Nominativ (wer? was?) nominativ (kdo? co?)
  • Genitiv (wessen?) genitiv (koho? čeho?)
  • Dativ (wem?) dativ (komu? čemu?)
  • Akkusativ (wen? was?) akuzativ (koho? co?)

Většina podstatných jmen mužského a středního rodu v genitivu jednotného čísla má koncovku „-s“ nebo „-es“. Koncovku „-es“ přidáváme k jednoslabičným podstatným jménům a ke jménům končícím na „-s“, „-ss“, „-ß“, „-sch“, „-z“, „-tz“ nebo „-x“.

Většina podstatných jmen má v dativu množného čísla koncovku „-n“ nebo „-en“.

Neurčitý člen

maskulin feminina neutral Plural für alle Nomen
Nominativ
  • ein Tisch
    stůl
  • ein Pullover
    svetr
  • ein Wohnwagen
    obytný přívěs
  • eine Lampe
    lampa
  • eine Jacke
    bunda
  • eine Altbauwohnung
    byt ve staré zástavbě
  • ein Bett
    postel
  • ein T-Shirt
    tričko
  • ein Bauernhaus
    vesnický dům
  • Stühle
    židle
  • Schuhe
    boty
  • Häuser
    domy
Genitiv
  • eines Tisches
  • eines Pullovers
  • eines Wohnwagens
  • einer Lampe
  • einer Jacke
  • einer Altbauwohnung
  • eines Bettes
  • eines T-Shirts
  • eines Bauernhauses
  • Stühle
  • Schuhe
  • Häuser
Dativ
  • einem Tisch
  • einem Pullover
  • einem Wohnwagen
  • einer Lampe
  • einer Jacke
  • einer Altbauwohnung
  • einem Bett
  • einem T-Shirt
  • einem Bauernhaus
  • Stühlen
  • Schuhen
  • Häusern
Akkusativ
  • einen Tisch
  • einen Pullover
  • einen Wohnwagen
  • eine Lampe
  • eine Jacke
  • eine Altbauwohnung
  • ein Bett
  • ein T-Shirt
  • ein Bauernhaus
  • Stühle
  • Schuhe
  • Häuser

Určitý člen

maskulin feminina neutral Plural für alle Nomen
Nominativ
  • der Tisch
    stůl
  • der Pullover
    svetr
  • die Lampe
    lampa
  • die Jacke
    bunda
  • das Bett
    postel
  • das T-Shirt
    tričko
  • die Stühle
    židle
  • die Schuhe
    boty
Genitiv
  • des Tisches
  • des Pullovers
  • der Lampe
  • der Jacke
  • des Bettes
  • des T-Shirts
  • der Stühle
  • der Schuhe
Dativ
  • dem Tisch
  • dem Pullover
  • der Lampe
  • der Jacke
  • dem Bett
  • dem T-Shirt
  • den Stühlen
  • den Schuhen
Akkusativ
  • den Tisch
  • den Pullover
  • die Lampe
  • die Jacke
  • das Bett
  • das T-Shirt
  • die Stühle
  • die Schuhe

Záporka „kein“ („žádný“)

maskulin feminina neutral Plural für alle Nomen
Nominativ
  • kein Tisch
    žádný stůl
  • kein Salat
    žádný salát
  • keine Lampe
    žádná lampa
  • keine Idee
    žádný nápad
  • kein Bett
    žádná postel
  • kein Wetter
    žádné počasí
  • keine Stühle
    žádné židle
  • keine Schuhe
    žádné boty
Genitiv
  • keines Tisches
  • keines Salates
  • keiner Lampe
  • keiner Idee
  • keines Bettes
  • keines Wetters
  • keiner Stühle
  • keiner Schuhe
Dativ
  • keinem Tisch
  • keinem Salat
  • keiner Lampe
  • keiner Idee
  • keinem Bett
  • keinem Wetter
  • keinen Stühlen
  • keinen Schuhen
Akkusativ
  • keinen Tisch
  • keinen Salat
  • keine Lampe
  • keine Idee
  • kein Bett
  • kein Wetter
  • keine Stühle
  • keine Schuhe

Genitiv

Genitiv a popis pomocí "von"

Genitiv je druhý ze čtyř pádů v němčině. Genitiv uvádí, komu něco patří a odpovídá tak na otázku "wessen".

Wessen Auto ist das? (= Čí je to auto?)
Das ist das Auto des Vaters.
To je otcovo auto.
Wessen Tasche ist das?
Čí je to taška?
Das ist die Tasche der Mutter.
To je mámina taška.
Wessen Ball ist das?
Čí je to míč?
Das ist der Ball des Mädchens.
To je míč toho děvčete.
Wessen Bücher sind das?
Čí jsou to knihy?
Das sind die Bücher der Kinder.
To jsou knihy dětí.
Nominativ Genitiv
der Vater (= otec) des Vaters (= otce)
die Mutter (= matka) der Mutter (= matky)
das Mädchen (= děvče) des Mädchens (= děvčete)
die Kinder (= děti) der Kinder (= dětí)

Podstatná jména se členem "der" a "das" mají v genitivu koncovku -s nebo -es. Koncovka -es se přidává k jednoslabičným slovům (der Mann → des Mannes, das Haus → des Hauses), jako i ke slovům zakončeným na -d, -t, -s, sch, -tz.

Genitiv pojmenování osob a vlastních jmen

K pojmenováním osob bez člena přidáváme v genitivu zpravidla koncovku -s.

Marias Vater ist Arzt.
= Mariin otec je lékař.
Italiens Dörfer sind schön.
= Italské vesnice jsou pěkné.

V běžném používání se genitiv většinou nahrazuje vazbou "von" + dativ. "Von" je předložka, která se váže s dativem.

Wessen Auto ist das? (= Čí je to auto?) Das ist das Auto des Vaters. (= To je otcovo auto.) / Das ist das Auto von dem Vater. (= To je otcovo auto.)
Wessen Tasche ist das? (= Čí je to taška?) Das ist die Tasche der Mutter. (= To je mámina taška.) / Das ist die Tasche von der Mutter. (= To je mámina taška.)
Wessen Ball ist das? (= Čí je to míč?) Das ist der Ball des Mädchens. (= To je míč toho děvčete.) / Das ist der Ball von dem Kind. (= To je míč dítěte.)
Wessen Bücher sind das? (= Čí jsou to knihy?) Das sind die Bücher der Kinder. (= To jsou knihy dětí.) / Das sind die Bücher von den Kindern. (= To jsou knihy dětí.)

Tvary množného čísla

Množné číslo má více podob. Koncovku množného čísla naleznete ve slovníku.

-, ¨-
u většiny podstatných jmen zakončených na „-er”, „-el”, „-en”, u všech podstatných jmen zakončených na „-chen”, „-lein”,
  • der Mantel (= kabát) die Mäntel (= kabáty)
  • der Pullover (= svetr) die Pullover (= svetry)
  • der Fehler (= chyba) die Fehler (= chyby)
  • der Sessel (= křeslo) die Sessel (= křesla)
  • der Wagen (= vůz) die Wagen (= vozy)
  • das Märchen (= pohádka) die Märchen (= pohádky)
  • das Fräulein (= slečna) die Fräulein (= slečny)
  • der Körper (= tělo) die Körper (= těla)
  • der Rücken (= záda (jedny)) die Rücken (= záda (vícero))
  • der Finger (= prst) die Finger (= prsty)
  • der Magen (= žaludek) die Mägen (= žaludky)
-e, -¨e
často u jednoslabičných podstatných jmen
  • der Rock (= sukně (jedna)) die Röcke (= sukně (vícero))
  • der Anzug (= oblek) die Anzüge (= obleky)
  • der Tisch (= stůl) die Tische (= stoly)
  • der Stuhl (= židle (jedna)) die Stühle (= židle (vícero))
  • der Kopf (= hlava) die Köpfe (= hlavy)
  • die Hand (= ruka) die Hände (= ruce)
  • der Arm (= rameno, ruka) die Arme (= ramena, ruce)
  • das Bein (= noha) die Beine (= nohy)
  • der Zahn (= zub) die Zähne (= zuby)
  • die Brust (= hruď) die Brüste (= hrudi)
  • der Hals (= krk, hrdlo) die Hälse (= krky, hrdla)
-er, -¨er
často u jednoslabičných podstatných jmen středního rodu, u podstatných jmen zakončených na „-tum“
  • das Kleid (= šaty (jedny)) die Kleider (= šaty (vícero))
  • das Bild (= obraz) die Bilder (= obrazy)
  • das Buch (= kniha) die Bücher (= knihy)
  • das Eigentum (= vlastnictví, majetek) die Eigentümer (= vlastnictví, majetky)
  • der Mund (= ústa (jedny)) die Münder (= ústa (vícero))
-n, -en
často u podstatných jmen ženského rodu, u podstatných jmen zakončených na „-e”, „-ei”, „-ung”, „-heit”, „-keit”, „-schaft”,
  • die Krawatte (= kravata) die Krawatten (= kravaty)
  • die Hose (= kalhoty (jedny)) die Hosen (= kalhoty (vícero))
  • die Bluse (= blůza) die Blusen (= blůzy)
  • die Jacke (= bunda) die Jacken (= bundy)
  • die Uhr (= hodiny (jedny)) die Uhren (= hodiny (vícero))
  • die Frau (= žena) die Frauen (= ženy)
  • die Bäckerei (= pekárna) die Bäckereien (= pekárny)
  • die Zeitung (= noviny (jedny)) die Zeitungen (= noviny (vícero))
  • die Krankheit (= nemoc) die Krankheiten (= nemoci)
  • die Möglichkeit (= možnost) die Möglichkeiten (= možnosti)
  • die Freundschaft (= přátelství (jedno)) die Freundschaften (= přátelství (vícero))
  • die Schulter (= rameno) die Schultern (= ramena)
  • die Zehe (= prst (na noze)) die Zehen (= prsty (na noze))
  • das Auge (= oko) die Augen (= oči)
  • die Nase (= nos) die Nasen (= nosy)
  • der Junge (= chlapec) die Jungen (= chlapci)
-nen
u podstatných jmen ženského rodu zakončených na „-in”,
  • die Freundin (= kamarádka, přítelkyně) die Freundinnen (= kamarádky, přítelkyně)
-s
u cizích slov, u podstatných jmen zakončených na „-a”, „-o”, „-i”, „-u”
  • das T-Shirt (= tričko) die T-Shirts (= trička)
  • der Cousin (= bratranec) die Cousins (= bratranci)
  • das Auto (= auto) die Autos (= auta)

Složená podstatná jména

Složená podstatná jména tvoříme spojením dvou nebo více slov.

  • dvě podstatná jména:
    • die Kinder + das Zimmer = das Kinderzimmer
      děti + pokoj = dětský pokoj
    • der Tisch + das Tennis = das Tischtennis
      stůl + tenis = stůl na stolní tenis
  • sloveso a podstatné jméno:
    • wohnen + das Zimmer = das Wohnzimmer
      bydlet + pokoj = obývák
    • schlafen + das Zimmer = das Schlafzimmer
      spát + pokoj = ložnice
    • baden + die Wanne = die Badewanne
      koupat se + vana = vana na koupání
  • přídavné jméno a podstatné jméno:
    • weiß + der Wein = der Weißwein
      bílý + víno = bílé víno
  • příslovce a podstatné jméno:
    • zusammen + die Arbeit = die Zusammenarbeit
      společně + práce = spolupráce
  • Pád a koncovku množného čísla určuje poslední část složeného podstatného jména:
    • die Post (-en) + die Karte (-n) = die Postkarte (-n)
      pošta + karta = pohlednice
    • das Land (-¨er) + die Karte (-n) = die Landkarte (-n)
      země + karta = mapa
    • der Flug (-¨e) + die Karte (-n) = die Flugkarte (-n)
      let + karta = letenka

Podstatná jména ženského rodu s „-in“

Většina označení povolání a osob v ženském rodě dostává koncovku „-in”.

  • der Architekt (= architekt) die Architektin (= architektka)
  • der Journalist (= novinář) die Journalistin (= novinářka)
  • der Lehrer (= učitel) die Lehrerin (= učitelka)
  • der Professor (= profesor) die Professorin (= profesorka)

Někdy se připojuje také přehláska.

  • der Arzt (= lékař) die Ärztin (= lékařka)
  • der Tierarzt (= veterinář) die Tierärztin (= veterinářka)
  • der Koch (= kuchař) die Köchin (= kuchařka)

Podstatná jména ženského rodu s koncovkou „-in“ dostávají v množném čísle koncovku „-nen“.

  • die Freundin (= kamarádka, přítelkyně) die Freundinnen (= kamarádky, přítelkyně)
  • die Studentin (= studentka) die Studentinnen (= studentky)

Některá označení povolání v mužském a ženském rodě dostávající koncovku „-mann”, resp. „-frau”.

  • der Bankkaufmann (= bankový obchodník) die Bankkauffrau (= banková obchodnice)
  • der Geschäftsmann (= obchodník) die Geschäftsfrau (= obchodnice)
  • der Putzmann (= uklízeč) die Putzfrau (= uklízečka)

V množném čísle těchto podstatných jmen se pak používá koncovka „-leute” (pro skupinu osob stejného povolání).

  • der Geschäftsmann, die Geschäftsfrau die Geschäftsleute (= obchodníci)

Koncovky podstatných jmen

Podstatná jména končící na -heit, -keit, -schaft, -ung

Podstatná jména mohou mít různé přípony.

  • Slova, která mají koncovku jako -heit nebo -keit, jsou podstatná jména odvozená z přídavných jmen. Píšeme je vždy s velkým písmenem a vždy mají člen "die".
  • Slova, která jsou zakončená na -ung, jsou podstatná jména odvozená ze sloves. Píšeme je vždy s velkým písmenem a vždy mají člen "die".
  • Slova, která jsou zakončena na -schaft, jsou podstatná jména odvozená ze sloves, přídavných jmen nebo i podstatných jmen. Píšeme je vždy s velkým písmenem a vždy mají člen "die".

Podstatná jména s koncovkou -heit

  • zerstreut (= roztržitý, nesoustředěný) die Zerstreutheit (= roztržitost, nesoustředěnost)
  • unsicher (= nejistý) die Unsicherheit (= nejistota)

Podstatná jména s koncovkou -keit

  • wichtig (= důležitý) die Wichtigkeit (= důležitost)
    Sie haben die Wichtigkeit eines Lebenslaufs eingesehen und festgestellt, dass das Anschreiben ihre Visitenkarte ist. (= Pochopili význam životopisu a zjistili, že motivační dopis je jejich vizitkou.)
  • fähig (= schopný) die Teamfähigkeit (= schopnost pracovat v týmu)
  • selbstständig (= samostatný) die Selbstständigkeit (= samostatnost)

Podstatná jména s koncovkou -schaft

  • hilfsbereit (= ochotný pomoct) die Hilfsbereitschaft (= ochota pomoci)
  • der Gesell (= mládenec, druh) die Gesellschaft (= společnost)
  • eigen (= vlastní) die Eigenschaft (= vlastnit)
  • lernbereit (= ochotný učit se) die Lernbereitschaft (= ochota učit se)

Podstatná jména s koncovkou -ung

  • sich bewerben (= ucházet se o zaměstnání) die Bewerbung (= žádost o zaměstnání)
    Wenn man in Deutschland eine Arbeit sucht, sind gute Bewerbungsunterlagen schon die halbe Sache. (= Když hledáme v Německu práci, jsou dobré podklady k žádosti polovinou úspěchu. )
  • vereinigen (= sjednotit) die Vereinigung (= sjednocení)
    Damals nach 8 Jahren der Wiedervereinigung zweier Deutschlands, hat die Agentur für Arbeit in Ludwigslust, das ist nur 35 km weg von Schwerin, ein Institut beauftragt ganz viele Menschen, die nach der sogenannten „Wende“ keine Arbeit mehr hatten, in einem Seminar zu schulen. (= Tehdy, 8 let po znovusjednocení Německa, pracovní agentura v Ludwigslustu, to je jen 35 km od Zvěřína, pověřila institut, aby vyškolila množství lidí, kteří po takzvané "změně" přišli o práci.)
  • finden (= najít) die Findung (= nalezení)
  • offenbaren (= zveřejnit, dát najevo) die Offenbarung (= přiznání, odhalení, zjevení)
    Für einige waren die neuen Wege der Jobfindung fast wie eine Offenbarung. (= Pro některé byly nové způsoby, jak najít zaměstnání, skoro jako zjevení.)
  • bezahlen (= zaplatit) die Bezahlung (= platba)
    Man hat ganz vieles per Handschlag geregelt: die Arbeitszeiten, die Bezahlung, den Urlaub. (= Hodně věcí se dohodlo podáním ruky: pracovní doba, plat, dovolená.)
  • vorstellen (= představit) die Vorstellung (= představení)
    Mit Hilfe von Rollenspielen konnten sie für ein zukünftiges Vorstellungsgespräch üben, sich in die Rolle eines Arbeitgebers und Arbeitnehmers hineinversetzen und gestärkt ihrer Bewerbungsphase entgegen treten. (= Pomocí hraní rolí mohli trénovat na příští představovací pohovor, vžít se do role zaměstnavatele a zaměstnance a posilněni vykročit vstříc hledání práce.)
  • genugtun (= učinit zadost) die Genugtuung (= zadostiučinění)
    Das Gefühl den Menschen geholfen zu haben, war eine große Genugtuung und ein Lob, wie kein anderes. (= Pocit, že jsme lidem pomohli, bylo velké zadostiučinění a pochvala jako žádná jiná.)
Zpět na začátek