Přejít k obsahu

Osobní zájmena

Singular Plural
  • ich (= já)
  • wir (= my)
  • du (= ty)
  • ihr (= vy)
  • er (= on)
  • sie (= ona)
  • es (= ono)
  • sie (= oni, ony, ona)
  • Sie (= vy (vykání))

Zájmeno „sie” může být tvar jednotného nebo množného čísla – rozlišit konkrétní případ nám pomůže vyčasované sloveso a kontext.

Sie ist Journalistin.
= Ona je novinářka.
Sie ist heute krank.
= Ona je dnes nemocná.
Sie waren im Urlaub in Deutschland.
= Oni byli na dovolené v Německu.

Zájmeno „Sie” s velkým „S“ je zdvořilostní forma pro cizí, dospělou osobu ve formálním styku. „Sie“ může označovat jak jednu, tak i více takových osob.

Sind Sie Herr Meyer?
= Vy jste pan Meyer?
Setzen Sie sich bitte!
= Posaďte se, prosím!
Wie heißen Sie?
= Jak se jmenujete?

Osobní zájmena nahrazují ve větách podstatná jména. Věta se jejich použitím stává kratším a vyhýbáme se tak stálému opakování podstatných jmen. Zájmeno se musí shodovat v rodě s nahrazovaným podstatným jménem.

Die Katze ist sehr schön. Sie heißt Clara.
= Kočka je moc pěkná. Jmenuje se Clara.
Der Schrank ist sehr modern. Er kostet 250 EUR.
= Skříň je velmi moderní. Stojí 250 eur.

Osobní zájmena skloňujeme.

Nominativ
ich
já
du
ty
er
on
sie
ona
es
ono
wir
my
ihr
vy
sie
oni, ony, ona
Sie
vy (vykání)
Dativ
mir
mně, mi
dir
tobě, ti
ihm
jemu, mu
ihr
jí
ihm
jemu, mu
uns
nám
euch
vám
ihnen
jim
Ihnen
Vám (vykání)
Akkusativ
mich
mě
dich
tebe, tě
ihn
jeho
sie
ji
es
ho
uns
nás
euch
vás
sie
je
Sie
Vás (vykání)
Schön dich kennen zu lernen.
= Rád(a) tě poznávám.
Wir haben uns nie gesehen.
= Nikdy jsme se neviděli.
Wie geht es dir?
= Jak se máš?
Mir geht es gut.
= Mám se dobře.
Mein Rücken tut mir weh.
= Bolí mě záda.

Přivlastňovací zájmena

Přivlastňovacími zájmeny se určují vlastnické vztahy. Tvary:

  • ich (= já)
  • mein (= můj)
  • du (= ty)
  • dein (= tvůj)
  • er (= on)
  • sein (= jeho)
  • sie (= ona)
  • ihr (= její)
  • es (= ono)
  • sein (= jeho)
  • wir (= my)
  • unser (= náš)
  • ihr (= vy)
  • euer (= váš)
  • sie (= oni, ony, ona)
  • ihr (= jejich)
  • Sie (= vy (vykání))
  • Ihr (= Váš)

Přivlastňovací zájmena se skloňují a dostávají následující koncovky:

maskulin feminina neutral Plural
Nominativ
— -e - -e
Genitiv
—es -er -es -er
Dativ
—em -er -em -en
Akkusativ
—en -e - -e

např.

maskulin feminina neutral Plural
Nominativ
mein Tisch
můj stůl
unsere Lampe
naše lampa
euer Bett
vaše postel
seine Stühle
jeho židle
Genitiv
meines Tisches
unserer Lampe
eures Bettes
seiner Stühle
Dativ
meinem Tisch
unserer Lampe
eurem Bett
seinen Stühlen
Akkusativ
meinen Tisch
unsere Lampe
euer Bett
seine Stühle
Jolana, unsere Kinder und ich freuen uns auf das Wiedersehen.
= Jolana, naše děti a já se těšíme, až se zase uvidíme.

Když se k zájmenu „euer” připojí koncovka, písmeno „-e-” uprostřed něj se vypouští:

Ihr habt Kopfschmerzen. Eure Köpfe tun euch weh.
= Máte bolesti hlavy. Bolí vás hlavy.

Ukazovací zájmena

Ukazovacími zájmeny „dieser“, „diese“ a „dieses“ poukazujeme na osoby nebo věci v blízkosti. Skloňujeme je stejně jako určitý člen.

maskulin feminina neutral Plural
  • Nominativ
  • dieser Tisch
    tento stůl
  • dieser Rock
    tato sukně
  • diese Lampe
    tato lampa
  • diese Jacke
    tato bunda
  • dieses Bett
    tato postel
  • dieses Kleid
    tyto šaty
  • diese Stühle
    tyto židle
  • diese Schuhe
    tyto boty
  • Genitiv
  • dieses Tisches
  • dieses Rockes
  • dieser Lampe
  • dieser Jacke
  • dieses Bettes
  • dieses Kleides
  • dieser Stühle
  • dieser Schuhe
  • Dativ
  • diesem Tisch
  • diesem Rock
  • dieser Lampe
  • dieser Jacke
  • diesem Bett
  • diesem Kleid
  • diesen Stühlen
  • diesen Schuhen
  • Akkusativ
  • diesen Tisch
  • diesen Rock
  • diese Lampe
  • diese Jacke
  • dieses Bett
  • dieses Kleid
  • diese Stühle
  • diese Schuhe

Zájmeno „es“

„Es” zastupuje podstatná jména středního rodu.

Das Baby ist krank. Es schreit die ganze Nacht.
= Dítě je nemocné. Celou noc křičí.

„Es” se používá také v některých obratech:

  • Časové údaje:
    Wie spät ist es?
    		= Kolik je hodin?
    Es ist 10.50 Uhr.
    		= Je 10:50 hodin.
  • Denní a roční doby:
    Es ist Nachmittag.
    		= Je odpoledne.
    Es ist Sommer.
    		= Je léto.
  • Počasí:
    Es regnet.
    		= Prší.
    Es ist kalt.
    		= Je chladno.
  • Názory:
    Wie geht es Ihnen?
    		= Jak se máte?
    Mir geht es heute nicht so gut.
    		= Já se dnes nemám moc dobře.
  • Další:
    Was gibt es zum Abendessen?
    		= Co je k večeři?
    Es ist wichtig…
    		= Je důležité...
    Es ist verboten…
    		= Je zakázané...

Zájmeno „man“

Zájmeno „man” se používá, když je podmětem neurčitá osoba.{2}„Man” se vždy pojí se slovesem ve 3. osobě jednotného čísla.

Man lebt nur einmal.
= Žijeme jen jednou.
Was macht man jetzt in der Türkei?
= Co se teď dělá v Turecku?

„Man“ se často pojí se způsobovými slovesy.

Hier kann man gut essen?
= Tady se dá dobře najíst.
Darf man hier rauchen?
= Může se tu kouřit?
Man soll das noch heute machen.
= Má se to udělat ještě dnes.
Man muss mehr lernen.
= Je třeba se víc učit.
Zpět na začátek